top of page
Vyhledat
  • karinocz

Pořízení druhého (dalšího) psího parťáka!

Každý z nás se pravděpodobně někdy ocitl v situaci, kdy zauvažoval nad pořízením dalšího pejska. Už doma jedno střeštiprdlo máme a řikáme si, jestli bychom mu zkrátka nepořídili psího kámoše. V dnešním povídání se chceme zaměřit právě na to, jaké jsou výhody a nevýhody a co je potřeba si uvědomit při pořízení druhého psa.



Psovité šelmy jsou, a pravděpodobně vždy budou, smečková zvířata. Všeobecně je dobré, když mají vedle sebe čtyřnohého parťáka, se kterým budou smět dovádět svými způsoby. Nicméně pořízení druhého psa není tak jednoduché, jak se zpočátku může zdát.


Psí povaha a charakter u každého jedince dovrší konce zhruba ve 3-5 letech. Je důležité s tímto faktem počítat a je potřeba brát ohled především na něj. Při myšlence na druhé zvíře bychom si měli uvědomit, proč ho vlastně chceme. Pakliže největším argumentem je pro nás “chci mu pořídit kamaráda”, asi to nebude to pravé ořechové.


Může nastat totiž hned několik scénářů. Starší pejsek nemusí nový přírůstek do rodiny vzít vůbec dobře, nemusí ho brát jako kamaráda, může ho naopak brát jako vetřelce a dlouhé roky mu bude trvat soužití s novým parťákem.




Zde je několik modelových momentů a situací, které mohou nastat a je důležité se nad nimi pozastavit:


U staršího psa může nastat větší agresivita / zdrojařina. Zdrojařina je poměrně novodobý pojem nicméně se o tomto problému mluví již dlouho. Jde fakticky o to, že pes si hlídá věci. Nemusí to být jen jeho věci. Jsou to zkrátka věci, ke kterými má nějaký vztah. Nejlépe se vše vysvětluje na příkladech, napíšu Vám zde tedy dva příběhy.


Byla jsem svědkem situace, kdy se plánovala sešlost několika lidí a psů. Přišla majitelka jednoho ze psů a své věci si musela odložit na místo, tak, aby nebyly nablízku žádnému dalšímu psovi. A to jen z toho důvodu, že si je zkrátka pes hlídal a byl schopen po komkoliv vyjet. Stačí, když si do blízkosti někoho položí například vodítko, lahev s vodou atd.


Dalším příkladem je moje dobrá kolegyně. Jely jsme společně na výlet, psiska byly vzadu v autě. Cesta z ubytování do lesa trvala asi 8 minut, po cestě jsme se ještě stavily v obchodě. Došla jsem s nákupem a vložila ho ke psům dozadu. Po procházce jsme zjistily, že jsme zapomněly koupit chleba, takže jsme se při cestě zpátky opět zastavily v obchodě a chleba došla koupit kamarádka. Vložila jej opět do zadního prostoru ke psům. Nicméně chleba tam položila kamarádka, nikoliv já. Takže její pes usoudil, že je to další věc, kterou musí hlídat a po zbývajících psech vyjel v momentě, kdy si k věcem jen přičichli aby prozkoumali, co tam je.


Psi mohou být zdrojaři vůči jakýmkoliv věcem - odpadkovému koši, svojí kennelce, hračkám, odloženému batohu atd. Mohou se hradit nejen proti psům ale i proti lidem.




Můžou se začít chovat jako smečka a přestat respektovat páníčka.


Psi se od sebe učí navzájem, jestliže starší pejsek nebude mít zvládnutou základní poslušnost, bude se nám hůř cvičit mladší pes.


Konejšivé signály.

Konejšivé signály další téma samo o sobě, které vydalo na několik knih. Psi spolu komunikují jinak než my lidé. Vrčení, cenění zubů na mladšího psa neznamená tragédii. Ba naopak - starší pes mladšímu psovi ukazuje a nastavuje komunikaci - vymezuje si hranice. Nerada bych, abychom se špatně pochopili. Psi by se neměli rvát od rána do rána, nic takového. Ale musí najet na stejnou vlnu komunikace a respektovat hranice druhého. Každý pes má konejšivé signály jiné a spousta lidí si to bohužel neuvědomuje. Neměli bychom našeho staršího psa trestat za to, že zavrčí nebo vycení zuby na mladšího psa. Mezi dalšími signály může být například zvednutí ocasu, ztuhlé tělo, pohnutí uší (dopředu či dozadu), přímý pohled atd. Každý by měl mít vlastní prostor (kennely).


Finance

Finance jsou nedílnou součástí našeho života. Měli bychom počítat s tím, že náklady na život se psem jsou už tak dost vysoké. Se dvěma psy jsou dvojnásobně větší. Veterinární zákrok se dnes nepohybuje v řádech stovky ale v řádech tisíců korun. Určitě doporučujeme zvážit pojištění čtyřnohých členů domácnosti.




A v neposlední řadě přidávám menší rozhovor s kamarádkou, která momentálně vybírá druhého psího parťáka do smečky.


Proč ses rozhodla pro druhého pejska?

“Pro druhého psa jsem se rozhodla, protože jsem si přičichla k sportům, které můj první pes sice miluje, ale fyzicky na nějaké výsledky nemá - 3,5kg pes v dogtrekkingu nějaké větší výsledky mít nebude. Navíc je mému psu už skoro 7 a myslím si, že je ideální čas si začít budovat jeho 'nástupce'. Ještě pár let můžeme dělat spoustu aktivit spolu. Asi bych úplně nechtěla štěně/puberťáka plného energie ke staříkovi. Dospělý, vychovaný pes s důchodcem mi přijde jako lepší řešení.”


Přemýšlela jsi nad soužitím prvního a druhého psa? Co když se nebudou snášet? “Soužití byla jedna z věcí, kterou jsem řešila asi nejvíc. První pes ostatní psy většinou nesnese, pokud to není v rámci nějaké aktivity. O samotě toleruje maximálně psy, co zná od štěňat a mimo domov. Takže tady budu muset mít trochu komplikovanější management a nenechávat je spolu bez dozoru. Když budou muset výjimečně zůstat sami, těch pár hodin v klecích jim neublíží. Jedna z prvních věcí, co jsem naučila staršího psa jako štěně, byla odpočívat v kleci a se štěnětem to mám v plánu také. Naštěstí si můžu psa vodit i do práce, tak to nebude častý jev.”


Zvažovala jsi i finanční problematiku dvou psů v domácnosti?

“Co se týče financí, tak ty mám vyřešené dobře. Plat nemám špatný a měsíčně mívám dostatečnou rezervu, abych dalšího psa finančně zvládala bez obtíží. Kdybych vycházela jen taktak, o dalším psu bych ani neuvažovala. Jednu z nejvyšších položek v rozpočtu u mě zabírá pes už teď. V případě větších jednorázových položek mám skvělou rodinu, co nemá problém finančně vypomoct, pokud je třeba.” Jaké jsou hlavní aspekty při tvé úvaze nad pořízením druhého psa? “Jak už jsem psala, tak největší důvod, proč jsem se rozhodla pro dalšího psa je, že se chci jednoduše posunout dál. To už vím několik let, ale pořád ve mně hlodalo několik pochybností. Asi nejdůležitější, co jsem zvažovala bylo, zda vůbec na druhého psa budu mít čas a energii, protože i s jedním psem trávím většinu času venku nebo na cvičišti. Naštěstí jsem, v rámci mezí, pánem svého času a částečně mám home office, takže tady nakonec problém není, protože čas navíc si vytvořit můžu. A taky jsem tedy dlouho přemýšlela nad tím, jestli chci vůbec psa od štěněte, a zda z něj dokážu vychovat vhodného parťáka. U současného psa jsem nasekala spoustu chyb, které jsem dlouho odbourávala a některé nejspíš nezmizí úplně nikdy. Ale pak jsem se ohlédla za tím, kolik jsme už toho spolu zvládli, jak dlouhou cestu jsme ušli a uvědomila si, že jsem úplně jinde, než jsem byla před 6 lety, co se znalostí o výcviku a výchově týče. Alespoň vím, čemu se vyvarovat, a jak to případně napravit včas.”



"Momentálně mám křížence papillona a neměnila bych až na jednu docela zásadní věc - velikost. Ať už jsou jakkoliv skvělí povahově, a že jsou prakticky dokonalí, tak ta velikost bohužel není úplně ono. No, a jako dalšího psa mám vybranou BOC a výběr mi teda dal pořádně zabrat. Plemen je tolik, že mi při výběru občas šla hlava kolem. Zrovna borderu jsem vyřadila hned na začátku. Hledala jsem psa, co není vyloženě tvrdý v povaze (jako třeba teriéři), pro člověka udělá první poslední, jde do všeho naplno, je hodně aktivní, vyloženě ho baví cvičení, nemá lovecký pud a váhově se feny pohybují kolem 15 kg. Původně byl mým favoritem Kooikerhondje, ale poté jsem poznala několik borderek osobně a ta jejich ztřeštěnost je úžasná. Ty, co znám, jsou nadšené naprosto do všeho a přímo srší energií. A to je přesně to, co jsem hledala.”




424 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page